Zaměstnavatel mi neplatí přesčasy — co s tím?

U řidičů se spor o přesčasy málokdy vede o to, zda byly odpracovány. Vede se o tom, kolik jich bylo a jestli to dokážeš doložit. Začni proto od lhůt — v nich se ztrácí nejvíc peněz.

1. Příplatek 25 %, nebo náhradní volno

Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo příplatku (§ 114 zákoníku práce).

2. Tři roky na uplatnění nároku

Nároky ze mzdy se promlčují v tříleté promlčecí lhůtě. Lhůta běží od splatnosti každého jednotlivého nároku, tedy za každý měsíc zvlášť: každým měsícem, který uplyne, ti vypadne ten nejstarší.

3. Důkaz: karta řidiče

Karta řidiče zaznamenává na minutu, kdy jsi začal a kdy skončil — řízení, jinou práci, pohotovost. Počítá se pracovní doba, ne jen samotné řízení: nakládka, vykládka, čekání u rampy i kontroly se započítávají.

Porovnej ji s výplatními páskami měsíc po měsíci. Výsledkem musí být částka za každý měsíc, ne odhad.

4. Evidence pracovní doby — a kopie na náklady zaměstnavatele

Zaměstnavatel je povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci s vyznačením začátku a konce odpracovaných směn, práce přesčas a noční práce (§ 96 zákoníku práce). Nejde tedy o pouhý součet hodin za den — musí být zřejmé, kdy směna začala a kdy skončila.

A tohle je ustanovení, které stojí za to znát doslova: na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen umožnit mu nahlédnout do evidence pracovní doby a do jeho účtu mzdy a pořizovat si z nich výpisy, popřípadě stejnopisy — na náklady zaměstnavatele. Nejen že to smíš vidět; kopii nemusíš platit ty.

Postup je z toho jasný. Požádej písemně o výpis za sporné měsíce, a pak ho polož vedle své karty řidiče. Karta zaznamenává minutu po minutě, kdy jsi začal a kdy skončil — řízení, jinou práci i pracovní pohotovost. Počítá se pracovní doba, ne jen řízení: nakládka, vykládka, čekání u rampy a kontroly patří do ní také.

Evropský základ jde stejným směrem: zaměstnavatel odpovídá za evidenci pracovní doby mobilních zaměstnanců, záznamy se uchovávají nejméně jeden rok po skončení období, kterého se týkají, a na požádání je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci kopii záznamu odpracovaných hodin (článek 9 směrnice 2002/15/ES).

5. Nejdřív písemně, pak inspektorát a soud

Začni písemnou výzvou zaměstnavateli: dotčené měsíce, počet hodin, částka. Pošli ji doporučeně s dodejkou nebo předej proti podpisu a nech si kopii. Řada případů tím skončí.

Pokud odpověď nepřijde, můžeš podat podnět na oblastní inspektorát práce. Inspekce může zaměstnavatele pokutovat, ale peníze ti nevyplatí — o zaplacení rozhoduje soud. Pomoci může i odborová organizace.

6. „Co riskuji vůči zaměstnavateli?“

Domáhat se mzdy je tvoje právo a můžeš je uplatnit i během trvání pracovního poměru. Drž se faktů, vše měj písemně, mluv čísly místo výčitek — to dělá spis přesvědčivým.

Právní základ

Odkazy vedou na oficiální znění předpisu a na dozorový orgán.

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

  § 114 — mzda nebo náhradní volno za práci přesčas · e-Sbírka, oficiální právní informační systém · cs

• Státní úřad inspekce práce

  Podněty ke kontrole a kontakty na oblastní inspektoráty · cs

Obecná informace, stav k srpnu 2026 — nejde o právní poradenství. Rozhodující je tvoje pracovní smlouva a případná kolektivní smlouva. V případě pochybností: odbory, inspektorát práce nebo advokát.